Nový pohled na vztah mezi nervovým systémem a nádorem pankreatu

Nová mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Cancer Cell (IF 44,5) (otevře se v novém okně) přináší fascinující pohled na to, jak některé nádory, konkrétně duktální adenokarcinom pankreatu, dokážou využívat nervová vlákna ve svém okolí ve svůj vlastní prospěch.

Autoři studie, mezi nimiž je i neurovědkyně Nataliya Romanyuk z Oddělení regenerace nervové tkáně, zjistili, že rakovinné buňky pankreatu vytváří specifický podtyp glutamátového receptoru GRIN2D, který se běžně vyskytuje především v mozkové tkáni. Díky tomuto receptoru dokážou nádorové buňky reagovat na glutamát, chemický signál uvolňovaný z okolních nervových vláken, podobně jako neurony reagují na signály od jiných neuronů. Mezi nervovými a nádorovými buňkami tak vzniká zvláštní forma „komunikace“ – nerv vysílá signál, nádor jej přijímá a roste. Tyto takzvané pseudo-synapse nejsou jen pasivní strukturou, ale aktivním kanálem, kterým může nervová aktivita doslova povzbuzovat nádorové buňky k dalšímu dělení a šíření.

Když vědci a vědkyně tuto komunikaci přerušili, například zablokováním receptoru GRIN2D nebo omezením uvolňování glutamátu, růst nádoru se v pokusných modelech výrazně zpomalil a laboratorní zvířata přežívala déle. Výsledky naznačují, že nervové dráhy mohou představovat nový terapeutický směr – místo přímého cílení na nádor by mohlo být účinné přerušit jeho „spojení“ s nervovým systémem.

Studie otevírá nové otázky o tom, jak hluboce je nádorové prostředí propojeno s nervovým systémem. Přestože jde zatím jen o základní výzkum provedený na zvířecích modelech, jeho výsledky mohou v budoucnu přispět k lepšímu pochopení toho, proč jsou některé nádory tak odolné vůči léčbě a jak by bylo možné jejich růst ovlivnit i jinými cestami než dosud. Výzkum tak představuje důležitý krok směrem k detailnějšímu poznání vztahu mezi nervovou a nádorovou tkání – poznání, které může časem pomoci zpřesnit strategie léčby a zvýšit její úspěšnost.