Základní informace

Jsme hrdým držitelem mezinárodního ocenění „HR Award“.

Přeskočit navigaci

Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.

(dále jen „ÚEM AV ČR“) je uznávaným centrem základního biomedicínského výzkumu v České republice. Je primárně zaměřen na základní a integrující výzkum v biomedicíně. Zejména se jedná o oblasti biochemie, buněčné biologie a patologie, molekulární embryologie, genetické toxikologie a nanotoxikologie, neurobiologie, neurofyziologie, neuropatologie, neurověd, kmenových buněk, onkologie, vývojové biologie, tkáňových náhrad, nanomedicíny a dále vývoj a ověřování analytických, diagnostických a terapeutických metod, založených na výsledcích základního výzkumu.

Výzkumný program v ÚEM AV ČR pokrývá současné trendy oboru a umožňuje interdisciplinární přístupy k řešení závažných otázek v biomedicíně. Vědečtí pracovníci ústavu aktivně spolupracují s řadou významných národních i mezinárodních partnerů. Výsledkem výzkumu probíhajícím na půdě ústavu jsou již aplikovatelné výsledky v oboru ochrany životního prostředí, neurověd, regenerativní medicíny, farmakologie a diagnostických metod.

Výsledky výzkumu jsou vysoce hodnoceny i na mezinárodní úrovni – svědčí o tom udělený status Centra excellence EU – MEDIPRA, účast pracovníků ústavu v projektech 6. a 7. rámcového programu EU a rozsáhlá domácí a mezinárodní spolupráce. V ústavu rovněž pracují zahraniční postgraduální studenti financovaní z grantů EU i ze mzdových prostředků ústavu. Ústav je zařazen do projektu Evropské unie ENI-NET, který sdružuje excelentní evropské ústavy v oblasti neurověd. Je také sídlem komise biomedicíny pro obhajoby titulu DSc.

V současné době má ústav 10 samostatných vědeckých oddělení a jedno výzkumné centrum. Nedílnou součástí všech vědeckých oddělení ÚEM jsou studenti doktorského studia. Významnou měrou se podílejí nejen na vědecké práci, ale v konečném výsledku rovněž na publikační aktivitě ústavu.


Historie ústavu

Dnešní oblasti výzkumu ÚEM AV ČR navazují na jeho historii. Ústav byl oficiálně založen v roce 1975 sloučením čtyř vědeckých laboratoří, které vznikly o dvacet let dříve. Tři z nich byly přidruženy ke klinickým oddělením Univerzity Karlovy, tj. k Oddělení plastické chirurgie, Oddělení oftalmologie a Oddělení otorhinolaryngologie. Čtvrtá laboratoř byla úzce spjata s Oddělením histologie na 1. lékařské fakultě UK se zaměřením na buněčné ultrastruktury. Pod vedením uznávaných profesorů Buriana, Kurze, Přecechtěla a Wolfa, se laboratoře etablovaly v  lékařském světě a významně přispívaly k uznání československého lékařského výzkumu i na mezinárodní úrovni. Tyto čtyři laboratoře, přestože intelektuálně silné a poměrně dobře vybavené, doplácely na svou izolovanost a nedostatek možností ke spolupráci. Proto došlo ke spojení těchto laboratoří a založení Ústavu experimentální medicíny v rámci Československé akademie věd.

Otolaryngolog, prof. MUDr. Vlastimil Kusák, DrSc. byl jmenován jeho prvním ředitelem (1975–1984). Výzkumné spektrum zakládajících čtyř pracovišť bylo později rozšířeno přizváním skupiny imunologů do ústavu (MUDr. Jiřího Fraňka a MUDr. Karla Nouzy), a založením Laboratoře pro výzkum vlivu mykotoxinů na zdraví ve východních Čechách (Olešnice, Orlické hory).

V sedmdesátých a osmdesátých letech se profil ústavu vytříbil, zvláště po přesunu většiny laboratoří do budovy v Legerově ulici a následným jmenováním prof. MUDr. Jiřího Elise, DrSc. ředitelem (1984–1990). Oblasti výzkumu byly rozšířeny o výzkum buněčného jádra a jadérka, zejména v krevních buňkách, s využitím elektronové mikroskopie, mapování morfologie nukleových kyselin, morfologii a imunohistochemii štítné žlázy a slinivky, mechanismy lokální imunity, zkoumání rakovinné imunity a reakce transplantátu u příjemce, biochemii a histochemii oka, korneální patologii a testování kontaktních čoček, morfologii vnitřního ucha a její změny pod vlivem hluku, elektrofyziologii centrálního sluchového systému, základy genotoxicity a teratologie, studium mechanizmů normálního a patologického vývoje obličeje, ústní dutiny a zubů, epidemiologii rozštěpových vad a rovněž testování mykotoxinů.

Zatímco některé skupiny a jednotlivci dosáhli vysoké úrovně vědecké práce, ústav jako celek trpěl roztříštěností výzkumných témat, nedostatkem vnitřní komunikace a dalšími překážkami charakteristickými pro sedmdesátá a osmdesátá léta dvacátého století.

Na začátku devadesátých let vedlo několik souběžných událostí ke sladění vědeckého zaměření ústavu a jeho lidského potenciálu. Tyto procesy zahrnovaly nejen změny politické situace v zemi, ale také významné oživení ústavu. V roce 1990 byl ředitelem jmenován prof. MUDr. Richard Jelínek, DrSc., vedoucí laboratoře teratologie (1990–1994). Došlo k reorganizaci ústavu na základě otevřené  soutěže interních projektů, která byla dále posílena vysokou úspěšností v soutěži o přidělení grantů Grantovou agenturou Akademie věd ČR. Vzrostlo zapojení členů ústavu do výuky studentů medicíny a do ekologicky zaměřených projektů, zvláště do výzkumu zaměřeného na nepříznivý vliv exogenních faktorů na organismus.

K celkovému zlepšení výsledků ústavu významně přispěl příchod dvou nově vzniklých vědeckých skupin v roce 1991 – Laboratoře buněčné neurofyziologie z Ústavu fyziologických regulací, vedené prof. MUDr. Evou Sykovou, Dr.Sc. a Laboratoře genetické ekotoxikologie, vedené MUDr. Radimem Šrámem, Dr.Sc. (sdružená laboratoř s Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje). Skupiny orientované na klinický výzkum buď zanikly nebo byly přesunuty na příslušné kliniky. V roce 1993 se ústav přestěhoval do nové budovy v Praze 4 – Krči, kde se nachází několik dalších institucí biomedicínského výzkumu Akademie věd ČR.

V roce 1994 byl ředitelem ústavu jmenován prof. MUDr. Josef Syka, DrSc. (1994–2001). Ve stejném roce prošel ústav úspěšně interním hodnocením Akademie věd ČR. Od té doby došlo k významným změnám v organizaci ústavu, které sjednotily jeho zaměření a vědecký profil.

V roce 2001 byla do funkce ředitelky jmenována prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. (2001–2016). V roce 2002 se výzkumný program ústavu rozšířil zformováním nových skupin. Důvodem této změny bylo přidružení bývalého Ústavu farmakologie AV ČR a Oddělení molekulární embryologie z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AVČR.

Od 1. ledna 2007 se ústav přeměnil na veřejnou výzkumnou instituci zřízenou Zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

V roce 2016 byla do funkce ředitelky jmenována Ing. Miroslava Anděrová, CSc., bylo zavedeno jednostupňové řízení. Ústav má v současnosti 11 výzkumných oddělení.

Ústav experimentální medicíny patří ke skupině institucí AV ČR zaměřených na biomedicínský výzkum. Je jedinou institucí v České republice zabývající se komplexním lékařským výzkumem.