13. 02. 2026
Čtení na 3 minuty
Minulý týden, ve čtvrtek 5. února 2026, proběhl v Areálu Jinonice druhý ročník konference Komunikace vědy 360° (otevře se v novém okně), která nabídla komplexní pohled na současné trendy a výzvy v oblasti popularizace a komunikace vědy. Akce propojila vědce, komunikátory, novináře i zástupce institucí a otevřela témata od práce s médii a sociálními sítěmi přes etiku vědecké komunikace až po zapojování veřejnosti a studentů do výzkumu.
Akci společně pořádaly Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a spolek SciComHub.
Dopolední program otevřely dvě keynote přednášky zaměřené na proměny vědecké komunikace. Christina Beck, vedoucí komunikace Společnosti Maxe Plancka, představila přístup jedné z nejprestižnějších výzkumných institucí na světě, která se s 31 nositeli Nobelovy ceny řadí mezi absolutní špičku. Ve své přednášce se věnovala dopadům algoritmizace a významu dlouhodobého budování vztahů s publikem. Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR pak mluvil o osobní zkušenosti s popularizací vědy a o výzvách komunikace citlivých témat v polarizované společnosti, jako jsou svoboda slova a hate speech.
Odpolední část byla organizována formou interaktivních diskuzních fór, ve kterých účastníci společně hledali praktické cesty, jak zlepšit prostředí pro komunikaci vědy v Česku. Mezi pozvanými hosty panelové diskuze na téma Institucionální podpora komunikace vědy byl také Petr Caletka, PR specialista ÚEM AV ČR. Diskuze se zaměřila na roli institucí při systematickém rozvoji komunikace vědy, podporu vědců a vědkyň a ukotvení těchto aktivit v každodenní praxi.
„Chceme-li, aby veřejnost vědě rozuměla a důvěřovala jí, musíme ji umět komunikovat srozumitelně a odpovědně. Taková komunikace ale nemůže stát jen na dobré vůli jednotlivců. Má-li být kvalitní a dlouhodobě funkční, potřebuje institucionální oporu. O to víc si vážím toho, že ÚEM AV ČR jde v tomto směru příkladem dobré praxe a vnímá popularizaci jako nedílnou součást výzkumu, se stejnou vážností, s jakou přistupuje k vědecké excelenci,“ sdílel svůj pohled Petr Caletka.
Dalšími hosty byli Halina Jílková, vedoucí komunikace CEITEC MUNI, a Martin Nosko, člen Předsednictva Slovenské akademie věd, spoluzodpovědný za propagaci a komunikaci vědy. Panel nabídl pohledy z českého i slovenského prostředí a otevřel debatu o tom, jak mohou instituce dlouhodobě a smysluplně vytvářet podmínky pro kvalitní a důvěryhodnou komunikaci vědy.