05. 04. 2023
Čtení na 2 minutu
V prestižním časopise Environmental Pollution (IF 9,988) vyšla nová studie Andrey Rössnerové s názvem „Effects of various environments on epigenetic settings and chromosomal damage“, na které se podílely vědecké týmy z Oddělení nanotoxikologie a molekulární epidemiologie a Oddělení genetické toxikologie a epigenetiky. Cílem této studie bylo podrobně analyzovat integritu a funkci genomu u populace osob z Moravskoslezského kraje, která je dlouhodobě vystavena vysoké míře znečištění ovzduší. Studie navazuje na předchozí výzkum a hledá vysvětlení k dříve získaným neočekávaným výsledkům.
Na člověka denně působí velké množství chemických látek, které mohou negativně ovlivnit DNA a tím i lidské zdraví. Poškození genetického materiálu v lidských buňkách může být sledováno pomocí mnoha testů genotoxicity, mimo jiné i prostřednictvím tzv. analýzy mikrojader. Pomocí této metody lze zjistit celkovou míru poškození DNA vlivem působení škodlivých látek, např. polycyklických aromatických uhlovodíků, mezi které řadíme i karcinogenní benzo[a]pyren. V průběhu posledních let byla nečekaně, avšak opakovaně pozorována nízká frekvence genetického poškození u osob žijících v Moravskoslezském kraji, tzn. v oblasti s chronickou expozicí vysokým koncentracím znečišťujících látek v ovzduší, ve srovnání s obyvateli z méně exponovaných lokalit.
Po dobu více než 10 let byly shromažďovány výsledky z molekulárně-biologických analýz s cílem najít vysvětlení těchto pozorování. Předběžné závěry naznačovaly adaptaci populace z Moravskoslezského kraje. V rámci nové studie vědci využili předchozích poznatků a poprvé zkoumali četnost mikrojader podle typu, čímž byly od sebe separovány zlomy a ztráty chromozomů. Nové výsledky ukázaly na významně nižší frekvenci zlomů u osob z Moravskoslezského kraje. Protože předchozí výsledky naznačily rozdíly mezi populacemi v expresi genu XRCC5, jehož protein hraje významnou roli v opravě zlomů DNA, byly zkoumány rovněž možné rozdíly v epigenetickém nastavení tohoto genu. Zjištěná hypometylace genu XRCC5 a současná možnost zvýšené reparace DNA, jejímž výsledkem byla nízká frekvenci zlomů, ukázala na konkrétní mechanismus pozitivní epigenetické adaptace s ochranným účinkem pro genom populace s vyšší expoziční zátěží.
Pro naši populaci jsou tyto výsledky dobrou zprávou. Obecně se však předpokládá, že u člověka existují i další mechanismy adaptace genomu k podmínkám vnějšího prostředí, a to včetně mechanismu genetického, což by měl být rovněž směr dalšího výzkumu.
Kompletní výsledky studie najdete na webu ScienceDirect (otevře se v novém okně).