ÚEM AV ČR spolu se společností Bioinova získal patent na prostředek pro kryoprezervaci buněk

Patenty a užitné vzory Datum vydání 17. 02. 2023 Délka čtení Čtení na 2 minuty

Ústav experimentální medicíny AV ČR ve spolupráci se společností Bioinova a.s. (otevře se v novém okně) získal na základě rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví patentovou ochranu na „Prostředek pro kryoprezervaci lidských nebo zvířecích buněk“.

Jak uvádí Yuriy Petrenko z Oddělení regenerace nervové tkáně, jeden z autorů vynálezu, hlavní výhodou použití patentovaného prostředku je možnost kryoprezervace a dlouhodobého uskladnění kmenových buněk (zejména mezenchymálních kmenových buněk) při teplotách od -18 °C do -196 °C. Kmenové buňky uchované v prostředku mohou být po rozmrazení aplikovány bez nutnosti odmytí tohoto prostředku přímo pacientovi a to buď samostatně, nebo s nosičem.

Kmenové buňky jsou pro svůj multipotentní potenciál velmi ceněnou frakcí v biofarmaceutickém průmyslu. Jejich omezená životnost ex vivo je v současné době řešena již zmíněnou kryoprezervací. Hluboce zamrazené kmenové buňky je možné kdykoliv v případě potřeby použít a jejich životnost je v takovém stavu prodloužena o několik let.

Klíčovým krokem v celém procesu zamrazení buněk je roztok, ve kterém jsou uloženy. Jeho složení je zásadní pro výsledné vlastnosti buněk po jejich rozmrazení. Z hlediska biofarmaceutického průmyslu a současných pravidel pro použití buněk k terapeutickým účelům je žádoucí, aby rozmrazené buňky bylo možné přímo aplikovat pacientovi bez dalších kroků promývání či centrifugace. Tento fakt klade velké nároky především na složení roztoku s ohledem na bezpečnost jednotlivých komponent v roztoku obsažených. Pro kryoprezervaci buněk se běžně používá dimethylsulfoxid (DMSO), ethylenglykol či glycerol.

Jako velmi stabilní a bezpečná složka kryoprotektivních roztoků se ukazuje trehalóza. Trehalóza, disacharid glukózy, je syntetizována nižšími organizmy v případech, kdy jsou vystaveny stresu, chladu, vysokým teplotám nebo vysušení, je známa jako protistresový faktor. Trehalóza, na rozdíl od DMSO, neprochází buněčnou membránou a při mražení chrání buňky extracelulárně díky mírné dehydrataci buněk.

Více informací se dočtete v patentovém spise (otevře se v novém okně).