Přeskočit na hlavní obsah

O nás
Aktuality a události
- Aktuality
- Události
Výzkum
Studium a kariéra
Veřejnost a média
- Pro média
- Popularizace vědy
Kontakty

CZ
EN

Hledat

CZ
EN

Rekonstrukce míšní senzorické dráhy pomocí integrínového konceptu regenerace axonů

GA ČR24-11193SPavla Jendelová

Patička

Buďte s námi v kontaktu

Sledujte nejnovější informace z ÚEM AV ČR prostřednictvím našich sociálních sítí.

+420 241 062 230
iem@iem.cas.cz
Vídeňská 1083, 142 00, Praha 4

Linkedin

Přeskočit sekci instagram

Sleduj nás na instagramu

iemcas

🇨🇿 Biomedicínským výzkumem k efektivní diagnostice a léčbě
🇬🇧 Biomedical research towards effective diagnosis and treatment

Naše neurovědkyně se letos v červnu zúčastni

Naše neurovědkyně se letos v červnu zúčastnily regionální konference 👉 FENS Regional Meeting 2025 (FRM2025), kterou pořádala Norská společnost pro neurovědy a sdružení výzkumníků a neurovědních společností ze severských zemí – Nordic Neuroscience. 🧠

FRM 2025 se konalo ve dnech 16.–19. června v Oslu a přilákalo přes 900 účastníků z celého světa. 👨‍🔬👩‍🔬 Program nabídl řadu inspirativních přednášek, workshopů a sympozií vedených předními evropskými i světovými odborníky. Nechyběla ani platforma pro navazování nových vědeckých spoluprací. 🤝

ÚEM AV ČR měl na konferenci silné zastoupení díky doktorandkám a vědkyním z 👉 Odd. regenerace nervové tkáně, které v posterové sekci představily své výzkumné projekty:

👩‍🔬 Kristýna Kárová – A novel combination of PI3Kδ and chondroitinase ABC to promote axon regeneration after spinal cord injury
👩‍🎓 Anda Cimpean – Autophagy dynamics in axonal growth, injury and regeneration
👩‍🎓 Lydia Knight – The role of PI3Kδ on protein expression in spinal cord injury
👩‍🎓 Zuzana Polčanová – Safety of long-term PI3Kδ expression in treatment of rat spinal cord injury

Děkujeme našim kolegyním za profesionální reprezentaci ÚEM AV ČR na mezinárodní scéně 👏 a organizátorům za perfektně připravenou akci a možnost být součástí této významné události. ❤️

Už teď se těšíme na příští setkání FENS Forum 2026 😍, které se uskuteční ve španělské Barceloně. ¡Nos vemos el año que viene! 😉

🇬🇧

Our neuroscientists attended the 👉 FENS Regional Meeting 2025 (FRM2025) in Oslo, organised by the Norwegian Neuroscience Society and Nordic Neuroscience. 🧠

FRM 2025 took place on 16–19 June and attracted over 900 participants from around the world. 👨‍🔬 The programme offered a number of inspiring lectures, workshops and symposia led by leading European and global experts. There was also a platform for establishing new scientific collaborations. 🤝

The IEM CAS had a strong presence at the conference through PhD students and researchers from the 👉 Dept. of Neuroregeneration...

👀 The full text can be found on our FB/LI.

We would like to thank our colleagues for their professional representation of the IEM CAS on the international stage.👏

Když už je řeč o paměti a učení 🧠, práv

Když už je řeč o paměti a učení 🧠, právě tomuto tématu se věnuje i aktuální číslo popularizačního časopisu 👉 A/Easy. Věděli jste, že jediný milimetr krychlový lidského mozku dokáže pojmout zhruba tolik dat jako 1400 výkonných počítačů? 🖥️ Jak naše paměť funguje? Proč si snáz vybavíme dávný trapas z dětství než před týdnem přečtenou knihu? A jak paměť „hacknout“ ve svůj prospěch? 🤔 Více se dočtete zde:

👀 https://pdf.avcr.cz/AEasy/2025-0

Zdroj: @akademievedcr

🇬🇧

As we speak about memory and learning 🧠, this is precisely the topic covered in the latest issue of the popular science magazine 👉 A/Easy. Did you know that a single cubic millimetre of the human brain can hold roughly as much data as 1,400 powerful computers? 🖥️ How does our memory work? Why is it easier to remember an embarrassing moment from childhood than a book we read a week ago? And how can we "hack" our memory to our advantage? 🤔 Learn more here:

👀 https://pdf.avcr.cz/AEasy/2025-01

(only available in Czech)

Source: Czech Academy of Sciences

#iemcas #avcr #article #popularisationofscience #memory

💡 Věděli jste, že...? NMDA receptory (NMDAR

💡 Věděli jste, že...?

NMDA receptory (NMDAR) jsou fascinující součástí našeho nervového systému. 🧠 Patří mezi glutamátové receptory a hrají klíčovou roli v procesech učení a paměti. 📖 NMDAR se přímo podílejí na tzv. plasticitě mozku – a to velmi zásadním způsobem.

Mozková plasticita neboli neuroplasticita je schopnost mozku přizpůsobovat se, měnit se a učit se na základě zkušeností. Znamená to například, že se mozek učí novým věcem (např. jazyky, dovednosti), pamatuje si informace (uložení vzpomínek), reaguje na změny (zotavení po úrazu nebo mrtvici), a že zesiluje nebo oslabuje spojení mezi nervovými buňkami podle toho, jak moc se používají.

Oproti jiným glutamátovým receptorům reagují NMDAR pomaleji, ale o to déle trvá jejich účinek. Díky tomu dokážou zpracovat signály, které přichází postupně, a pomáhají mozku lépe vyhodnocovat složitější informace. Například, když se učíme jezdit na kole 🚴‍♂️, mozek musí spojit mnoho signálů – rovnováhu, šlapání, řízení. NMDAR zajišťují, že tyto různorodé podněty se propojí 🔗 a uloží jako jedna složitá dovednost. Po čase už mozek ví, co dělat, i když o tom nepřemýšlíme. 😉

🇬🇧

💡 Did you know that...?

NMDA receptors (NMDARs) are a fascinating part of our nervous system. 🧠 They belong to the glutamate receptor class of receptors and play a key role in learning and memory processes. 📖 NMDARs are directly and significantly involved in brain plasticity.

Brain plasticity, or neuroplasticity, is the brain's ability to adapt, change and learn based on experience. This means that the brain learns new things, remembers information, responds to changes (recovery after injury), and strengthens or weakens the connections between nerve cells depending on how much they are used.

Compared to other glutamate receptors, NMDARs respond more slowly, but their effects last longer. This allows them to process signals that arrive gradually and helps the brain to better evaluate complex information. An example is learning to ride a bike 🚴‍♂️: the brain has to connect many inputs – balance, pedalling, and steering. NMDARs ensure that these diverse inputs are connected 🔗 and stored as a single complex skill.

#iemcas #didyouknow

NMDA receptory hrají klíčovou roli v přenosu s

NMDA receptory hrají klíčovou roli v přenosu signálů mezi neurony ⚡ a zásadně se podílejí na vzniku paměti na buněčné úrovni. Pomáhají totiž posilovat spojení mezi neurony, což je jeden ze základních mechanismů tvorby paměti a procesu učení. Zároveň se ukazuje, že poruchy jejich funkce souvisí s celou řadou neurologických a neuropsychiatrických onemocnění, jako je epilepsie, schizofrenie, Alzheimerova choroba, deprese a další. 🧠

Ve studii publikované v prestižním časopise 📑 Journal of Neuroscience, který vydává Society for Neuroscience – jedna z nejvýznamnějších organizací v oblasti neurověd – vědecký tým z 👉 Odd. neurochemie analyzoval více než 80 mutantních variant NMDA receptorů. Zaměřil se také na patogenní mutace identifikované u pacientů s poruchami v oblasti ligand-vazebné domény. Zvláštní význam má tato publikace i proto, že jde o první prvoautorský článek našeho Ph.D. studenta 👨‍🎓 Jakuba Netolického.

💡 Ligand-vazebná doména (LBD) je část bílkoviny (receptoru), která umí rozpoznat a navázat malou signální molekulu (ligand). U NMDA receptoru je tato doména zásadní, receptor se totiž otevře jen tehdy 🚪, když se na něj současně navážou dvě molekuly – glutamát, hlavní excitační neurotransmiter v mozku, a glycin. Každá z těchto molekul se váže na svou LBD. Otevření receptoru je spojeno s vtokem iontů, které přenáší informace do neuronu.

🔬 Pomocí elektrofyziologických metod, fluorescenční mikroskopie a molekulárního modelování vědci a vědkyně popsali mechanismy, které buňka využívá pro kontrolu správného složení receptorů před jejich transportem na membránu, se zaměřením na změny právě v LBD.

Z výsledků vyplynulo, že:

👉 každá podjednotka NMDA receptoru (GluN1 a GluN2A) je „kontrolována“ samostatně,
👉 buňky poznají i velmi jemné odchylky ve stavbě receptoru,
👉 některé mutace zcela zabrání receptoru dostat se na povrch,
👉 vztah mezi množstvím receptorů na povrchu a jejich citlivostí ke glycinu a glutamátu byl pozorován pouze u GluN1 podjednotky.

Výsledky studie mohou pomoci lépe porozumět molekulárním příčinám těchto chorob, což otevírá cestu k vývoji cílených léčiv a přesnější diagnostice. 🏥

🇬🇧

English version on our website, FB or LI.

Follow on Instagram

O nás

Základní informace
Vedení a struktura
Výroční zprávy
HR Award
Hodnotící zpráva 2015–2019 (PDF)
Zobrazit cookies lištu
Prohlášení o přístupnosti

Výzkum

Servisní skupina Mikroskopie
Publikace
Projekty
Patenty
Výzkumné infrastruktury
Komercializace výstupů VaV

Výzkumná oddělení a centra

Buněčná neurofyziologie
Funkční uspořádání biomembrán
Molekulární biologie nádorů
Neurochemie
Neurofyziologie sluchu

Plasticita buněčného jádra
Regenerace nervové tkáně
Tkáňové inženýrství
Toxikologie a molekulární epidemiologie
Vývojová biologie
Centrum rekonstrukčních neurověd

Vývoj webu byl financován z prostředků:

Jsme hrdým držitelem ocenění:

Ethnic Friendly Zaměstnavatel

© 2023 Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Vytvořeno v digihive – webdesign a PPC kampaně

Při tvorbě webu jsme postupovali podle WCAG 2.2

Přístupnost zajišťuje ACTUM digital

Nastavit připomenutí

Váš e-mail

Kolik dní před konáním akce Vás máme upozornit?

Odesláním souhlasíte s Politikou ochrany soukromí