15. 07. 2025
Čtení na 3 minuty
Duktální adenokarcinom pankreatu (PDAC) je nejčastější formou rakoviny slinivky – a zároveň jedním z nejsmrtelnějších typů rakoviny vůbec. Přestože se vědci této nemoci věnují už desítky let a léčba prošla významným vývojem, pětileté přežití pacientů se stále pohybuje v nízkých jednotkách procent. Proč je tento typ nádoru tak odolný a jak se snaží výzkum situaci změnit?
Jedním z hlavních problémů PDAC je jeho mimořádně složité nádorové mikroprostředí – hustá síť podpůrné tkáně a buněk, která nádor nejen chrání, ale zároveň brání proniknutí léčiv. Tato tzv. desmoplastická reakce vytváří jakousi „ochrannou bariéru“, jež léčbu výrazně komplikuje. Kromě toho bývá nádor často odhalen až v pozdním stádiu, kdy už není možné ho zcela chirurgicky odstranit. Ani chemoterapie nepřináší výrazné zlepšení. Mezi lety 2014 a 2018 se průměrné přežití prodloužilo jen z 6 na 9 %. Vědci proto hledají nové přístupy, jak PDAC lépe pochopit a léčit.
Nová mezinárodní studie publikovaná v časopise International Journal of Molecular Sciences (IF 4,9) (otevře se v novém okně), na které se podílela také genetička Veronika Vymetálková z Oddělení molekulární biologie nádorů, shrnuje aktuální stav výzkumu laboratorních modelů PDAC a hodnotí jejich potenciál při testování nových terapeutických přístupů – včetně fotodynamické terapie. Přesnější modely umožní lépe předvídat, jak pacientovo tělo na léčbu zareaguje, což je klíčové pro vývoj účinnější a personalizované léčby.
Moderní preklinické modely PDAC se snaží co nejvěrohodněji napodobit mimořádně složité nádorové mikroprostředí. Patří sem trojrozměrné kultury (tzv. sféroidy a organoidy), modely využívající pacientské buňky nebo tzv. mikrofluidní čipy, které umožňují simulovat tok krve a vzájemné interakce buněk. Tyto systémy slouží jako experimentální platformy, na nichž lze ověřovat účinnost nových léků a terapií ještě před jejich zavedením do klinických studií.
Fotodynamická terapii (PDT) představuje inovativní metodu, při níž se nádorové buňky ošetří látkou citlivou na světlo a následně zničí světelným zářením. Tento postup je nejen šetrnější než klasická chemoterapie, ale navíc může narušit ochranné mikroprostředí nádoru a aktivovat imunitní systém k účinnější obraně. Právě propojení PDT s novými modely PDAC by mohlo otevřít cestu k přesně cílené a účinnější léčbě.