Znečištěné ovzduší, zejména v oblastech s hustým silničním provozem, je stále častěji spojováno s rozvojem řady neurologických onemocnění včetně demence. Za rizikové jsou považovány především ultrajemné částice produkované dieselovými motory, které mohou pronikat do mozku a aktivovat zánětlivé reakce. Nová studie mezinárodního výzkumného týmu projektu TUBE (otevře se v novém okně), publikovaná v odborném časopise Environment International (IF 10,3), se zaměřila na to, jak tyto částice ovlivňují lidské mikroglie odvozené z indukovaných pluripotentních kmenových buněk.
Mikroglie jsou specializované buňky centrální nervové soustavy, které plní hlavně imunitní a podpůrné funkce. Jsou součástí gliových buněk, tzv. neuroglií. Na rozdíl od ostatních gliových buněk (jako jsou astrocyty a oligodendrocyty), které pocházejí z nervové tkáně, mikroglie mají původ v buňkách imunitního systému.
Vědci analyzovali účinky tří typů emisí: z motoru spalujícího konvenční naftu (A20), z téhož motoru používajícího obnovitelné palivo (A0) a z moderního osobního vozu (E6) vybaveného filtrem pevných částic a využívajícího rovněž obnovitelnou naftu.
Výsledky studie, na které se podíleli také vědci z Oddělení toxikologie a molekulární epidemiologie ÚEM AV ČR, hovoří jasně: částice z motorů bez moderní filtrace (A20 a A0) významně ovlivnily genovou expresi mikroglií – došlo k aktivaci zánětlivých signálních drah a současně k potlačení buněčných opravných mechanismů, zejména autofagie. Zároveň poškodily funkci lysozomů, což jsou buněčné struktury zodpovědné za likvidaci škodlivin. Naproti tomu částice z moderního motoru (E6) ani po 24hodinové expozici nevedly k výrazným změnám funkce ani genetického nastavení těchto buněk.
Studie také ukazuje, že lidské mikroglie reagují na tyto částice citlivěji než mikroglie laboratorních zvířat (myší), což naznačuje, že výsledky získané na zvířecích modelech nemusí být vždy plně přenositelné na člověka.
Kompletní výsledky studie jsou dostupné v režimu Open Access na webu Pubmed (otevře se v novém okně).