Přeskočit na hlavní obsah
Logo Ústav experimentální medicíny - přejít na domovskou stránku
  • O nás
    • Základní informace
    • Vedení a struktura
    • Povinně zveřejňované informace
      • Poskytování informací ze zákona
      • Veřejné zakázky
      • Výroční zprávy
    • Politika ÚEM AV ČR
      • Etický kodex
      • Genderová politika
      • HR Award
      • Politika ochrany soukromí
      • Politika správy výzkumných dat
      • Vnitřní oznamovací systém
  • Aktuality a události
    • Aktuality
    • Události
  • Výzkum
    • Výzkumná oddělení a centra
    • Servisní skupina mikroskopie
    • Projekty
    • Výzkumné infrastruktury
    • Publikace
    • Patenty
  • Studium a kariéra
  • Veřejnost a média
    • Pro média
    • Popularizace vědy
  • Kontakty
  • CZ
  • EN
Přihlášení
  • CZ
  • EN
Domů Kristýna Řeháková

Mgr. Kristýna Řeháková, Ph.D.

Na mateřské dovolené

Mailová adresa kristyna.skrenkova@iem.cas.cz
Přeskočit navigaci
  • Oddělení

Oddělení

Oddělení neurochemie

Výzkumné oddělení

Vedoucí oddělení

Martin Horák

Patička

Buďte s námi v kontaktu

Sledujte nejnovější informace z ÚEM AV ČR prostřednictvím našich sociálních sítí.

  • +420 241 062 230
  • iem@iem.cas.cz
  • Vídeňská 1083, 142 00, Praha 4 Odkaz se otevře v novém okně
Facebook Instagram Youtube Linkedin
Přeskočit sekci instagram
Sleduj nás na instagramu

iemcas

🇨🇿 Biomedicínským výzkumem k efektivní diagnostice a léčbě
🇬🇧 Biomedical research towards effective diagnosis and treatment
💡 Věděli jste, že…? Kolorektální karci 💡 Věděli jste, že…? Kolorektální karcinom (CRC) neboli zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku patří mezi nejčastější druhy rakoviny. V roce 2024 se Česká republika nacházela mezi zeměmi s nejvyšší incidencí na světě (přibližně 7700 nových případů ročně), přičemž zhruba 3400 pacientů na toto onemocnění umírá. Incidence i mortalita jsou statisticky vyšší u mužů 👨 než u žen. 👩 Vznik tohoto nádoru je dlouhodobý proces, který často začíná tvorbou polypů a adenomů (nezhoubných výrůstků na sliznici), jež mohou přejít v rakovinu. 🧬 Časné stadium nádoru často nezpůsobuje jiné obtíže než malé krvácení do stolice 🩸, kterého si pacient nemusí všimnout. Právě proto se používají vyšetření na okultní krvácení, která pomáhají odhalit nemoc včas. Pokud je test pozitivní, následuje kolonoskopie – vyšetření, během kterého lze polypy snadno odstranit a tím výrazně snížit riziko vzniku zhoubného nádoru. Pokročilejší nádor se může projevit nespecifickými zažívacími obtížemi nebo změnami ve vyprazdňování. 🚽 Nejzávažnější komplikací je tzv. ileózní stav – uzávěr střeva, který způsobuje bolestivé křeče, nafouknutí a často i zvracení. Tento stav vyžaduje urgentní chirurgickou léčbu. 🏥 Léčba CRC standardně spočívá v chirurgickém odstranění postižené části střeva a mízních uzlin. Podle potřeby následuje chemoterapie nebo cílená biologická léčba. 💊 V České republice je však CRC často odhalen až v pokročilých stádiích, což výrazně snižuje naději na úspěšnou léčbu. 😔 🇬🇧 💡 Did you know that...? Colorectal cancer (CRC), or malignant tumours of the colon and rectum, is one of the most common types of cancer. In 2024, the Czech Republic was among the countries with the highest incidence in the world (approx. 7700 new cases per year), with approximately 3400 patients dying from the disease. Both incidence and mortality are statistically higher in men 👨 than in women. 👩 The development of this tumour is a long-term process that often begins with the formation of polyps and adenomas (benign growths on the mucous membrane), which can develop into cancer. 🧬 The screening is crucial – a test for occult blood in the stool, followed by a colonoscopy... Full text 👉 FB/LI.
💉 Chemoterapie pomáhá prodlužovat život pac 💉 Chemoterapie pomáhá prodlužovat život pacientům s rakovinou tlustého střeva a konečníku, ale často s sebou nese závažné vedlejší účinky. Ty mohou výrazně zhoršit kvalitu života, někdy si vyžádají přerušení léčby a v krajních případech mohou být i život ohrožující. Proč ale někteří pacienti reagují na léky tak dramaticky, zatímco jiní je snášejí bez větších problémů? 🤔 Na tuto otázku hledá odpověď nová studie publikovaná v prestižním časopise 📑 British Journal of Pharmacology (IF 7,7). V krátké době jde již o druhou mezinárodní publikaci, na které se podílela také genetička 👩‍🔬 Veronika Vymetálková z ÚEM AV ČR. Cílem studie bylo najít genetické varianty, které by mohly pomoci předpovědět, u koho je vyšší riziko závažných nežádoucích účinků. Výzkumný tým analyzoval genetickou informaci 163 pacientů, kteří během chemoterapie prodělali závažné vedlejší účinky (stupeň 3–4 dle mezinárodní škály), a porovnal je s genetickými daty 52 pacientů bez těchto komplikací. Pomocí metody celogenomového sekvenování objevil několik známých i dosud nepopsaných genetických změn, které by mohly souviset s toxicitou léčby. 🔬 🔍 Jedním z hlavních nálezů byla nová potenciálně riziková varianta v genu DPYD, který hraje významnou roli v metabolismu léčiv. Vědci a vědkyně také identifikovali 30 dalších vzácných mutací ve 14 genech, které by mohly ovlivňovat citlivost na chemoterapii, například ve vztahu k poškození nervů, kůže nebo srdce. ❤️ Zároveň objevili tři dosud nepopsané geny 🧬– ALDH9A1, FAM83A a EPX, které identifikovali jako možné kandidáty spojené s toxicitou léčby. 💡 Zajímavostí je také nález tzv. digenní dědičnosti, kdy kombinace variant ve dvou různých genech může společně zvyšovat riziko vedlejších účinků. Tyto objevy otevírají dveře k přesnějšímu a bezpečnějšímu přístupu k onkologické léčbě. 🏥 💬 „Rádi bychom přispěli k tomu, aby se genetické testování postupně stalo běžnou součástí plánování léčby. Informace o přítomnosti určitých genetických variant by v budoucnu mohly lékařům pomoci lépe přizpůsobit dávkování léčby, nebo případně zvolit vhodnější typ léčby,“ vysvětluje 👩‍🔬 Veronika Vymetálková, spoluautorka studie. 🇬🇧 English version 👉 FB/LI
🚗 Až budete stát v kolonách cestou z dovolen 🚗 Až budete stát v kolonách cestou z dovolené nebo do práce, pusťte si tuhle píseň a zkuste se na chvíli zamyslet: 🤔 Děláme opravdu dost pro ochranu ovzduší a životního prostředí? 🌍 🎶 Skladba PAREMPI Air Quality Anthem vznikla přímo v terénu během měřících kampaní ve Finsku. 🇫🇮 Za vznikem písně stojí výzkumníci 👨‍🔬 Petteri Marjanen a Hannu Kuutti z @tampereuni a @vttfinland, kteří využili reálné zvuky motorů a čerpadel. Autorem hudby i zpěvákem je 🎙️ Petteri Marjanen. Výsledkem je profesionální skladba (lyrický deník) kombinující prvky folku a popu s výrazným sdělením. Zachycuje každodenní realitu vědců v terénu, jejich osobní motivaci a naději na pozitivní změnu. ▶️ Poslechněte si píseň na YouTube: bit.ly/4lMFxwp 🇬🇧 🚗 When you're stuck in traffic returning from vacation or on your way to/from work, play this song and think about it for a moment: 🤔 Are we really doing enough to protect the air and the environment? 🌍 🎶 The PAREMPI Air Quality Anthem was created during measurement campaigns in Finland. 🇫🇮 The song was written by researchers 👨‍🔬 Petteri Marjanen and Hannu Kuutti from @tampereuni and @vttfinland, who used authentic sounds of engines and pumps. The author of the music and singer is 🎙️ Petteri Marjanen. The result is a professional track combining elements of folk and pop with a powerful message. It captures the lyrical diary of the everyday reality of the scientists in this campaign, their personal motivation, and their hope for positive change. ▶️Listen to the song on YouTube: bit.ly/4lMFxwp #iemcas #parempi #project #airpollution #research #science
💡 Věděli jste, že…? Kolokalizace je pojem 💡 Věděli jste, že…? Kolokalizace je pojem používaný především v mikroskopii a buněčné biologii. 🔬 Označuje situaci, kdy se dva (nebo více) fluorescenčně značené objekty v buňce nacházejí v těsné blízkosti – a jejich signály se tedy prostorově překrývají. To může naznačovat, že: 👉 dvě molekuly (např. bílkoviny) spolu interagují, 👉 jsou součástí stejné buněčné struktury (např. organely), 👉 nebo že probíhá určitý biologický proces na konkrétním místě. Jak se kolokalizace sleduje? Pomocí molekulárně-biologických nebo chemických metod se k sledovaným proteinům připojí značky různých barev (např. červená a zelená). 🔴🟢 Pokud se následně na snímku z fluorescenčního mikroskopu objeví žlutá barva 🟡 (tedy kombinace červené a zelené), znamená to, že objekty se nacházejí v těsné blízkosti (tj. kolokalizace). Míru kolokalizace a její změny je následně možné přesně popsat pomocí pokročilých nástrojů, jako je například Kymolyzer (viz předchozí příspěvek). 😉 🇬🇧 💡 Did you know that…? Colocalisation is a term used primarily in microscopy and cell biology. 🔬 It refers to a situation where two (or more) fluorescently labelled objects are located in close proximity to each other, and their signals therefore overlap spatially. What does this mean? 👉 That two molecules (e.g. proteins) interact with each other. 👉 They are part of the same cell structure (e.g. organelles). 👉 That a certain biological process is taking place at a specific location. How is colocalisation detected? Using molecular biology or chemical methods, different colored dyes (e.g., red and green) 🔴🟢 are attached to the proteins being studied. If the yellow colour 🟡 (i.e., a combination of red and green) appears in the fluorescence microscope image, it means that the objects are in close proximity (i.e., colocalisation). The degree of colocalisation and its changes can then be accurately described using advanced tools such as Kymolyzer (see previous post). 😉 #iemcas #didyouknow #science #research
Follow on Instagram

O nás

  • Základní informace
  • Vedení a struktura
  • Výroční zprávy
  • HR Award
  • Hodnotící zpráva 2015–2019 (PDF)
  • Zobrazit cookies lištu
  • Prohlášení o přístupnosti

Výzkum

  • Servisní skupina Mikroskopie
  • Publikace
  • Projekty
  • Patenty
  • Výzkumné infrastruktury
  • Komercializace výstupů VaV

Výzkumná oddělení a centra

  • Buněčná neurofyziologie
  • Funkční uspořádání biomembrán
  • Molekulární biologie nádorů
  • Neurochemie
  • Neurofyziologie sluchu

  • Plasticita buněčného jádra
  • Regenerace nervové tkáně
  • Tkáňové inženýrství
  • Toxikologie a molekulární epidemiologie
  • Vývojová biologie
  • Centrum rekonstrukčních neurověd

Vývoj webu byl financován z prostředků:

Logo Evropská unie, Evropské strukturální a investiční fondy, Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Jsme hrdým držitelem ocenění:

Logo HR Excellence in research Ethnic Friendly Zaměstnavatel

© 2023 Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Vytvořeno v digihive Odkaz se otevře v novém okně – webdesign Odkaz se otevře v novém okně a PPC kampaně Odkaz se otevře v novém okně

Při tvorbě webu jsme postupovali podle WCAG 2.2 Odkaz se otevře v novém okně

Přístupnost zajišťuje ACTUM digital Odkaz se otevře v novém okně

Nastavit připomenutí