Zpět

Doktorandi z ÚEM AV ČR bodovali v soutěži GA UK: Podpořeno pět projektů

Projekty Datum vydání 16. 04. 2025 Délka čtení Čtení na 10 minut

Grantová agentura Univerzity Karlovy (GA UK) nedávno zveřejnila výsledky letošní soutěže a naši Ph.D. studenti opět ukázali, že patří k nejlepším. Celkem 5 projektů ÚEM AV ČR získalo podporu napříč různými obory.

Do 22. kola soutěže GA UK bylo přihlášeno celkem 818 nových projektů. Finanční podporu nakonec získalo 261 z nich, což představuje 32% úspěšnost.

Gratulujeme všem úspěšným řešitelům a držíme palce při realizaci projektů! Těm, kteří letos nedosáhli na podporu, přejeme odhodlání pokračovat dál. Neúspěch je přirozenou součástí vědecké práce, životní a profesní cesta vědce/vědkyně je zkrátka běh na dlouhou trať, ale rozhodně stojí za to!

Bližší informace naleznete na webu Univerzity Karlovy (otevře se v novém okně).

Přehled projektů

Obezita a gastrointestinální onemocnění: propojení mitochondrií a mikrobiomu

Mgr. Natálie Danešová

Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova

Projekt je zaměřen na zkoumání změn v mitochondriální DNA a složení a rozmanitosti střevního mikrobiomu s cílem pochopit jejich individuální roli a roli vzájemných interakcí při vzniku, rozvoji a průběhu onemocnění (obezita a kolorektální karcinom). Identifikací těchto mechanismů lze objevit nové biomarkery a cíle pro mitochondriálně cílené terapie těchto onemocnění. V projektu bude analyzována celá škála biologických vzorků včetně periferní krve, stolice a solidní tkáně – střevní sliznice a tkáně střevních adenomů a karcinomů. Vzorky budou sbírány od kontrolních zdravých jedinců a od pacientů s obezitou, střevními adenomy a karcinomy. Použité experimentální metody budou zahrnovat izolaci nukleových kyselin, reverzní transkripci, kvantitativní a digitální PCR, sekvenování nové generace a pokročilé statistické a bioinformatické analýzy.

Přeprogramování gliových buněk na interneurony pomocí syntetické mRNA

Mgr. Alice Foltýnová

2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova

Parvalbuminové interneurony jsou důležitými hráči ve stabilizaci neuronálních sítí. Jsou nezbytní pro kognitivní funkce jako je učení a paměť. Dysfunkce a ztráta těchto interneuronů vede k neurologickým onemocněním včetně epilepsie, Alzheimerovy choroby a schizofrenie. Vzhledem k velmi limitované neurogenezi v dospělém lidském mozku, neuronální reprogramming představuje vhodnou alternativu pro nahrazení odumřelých neuronů. Tento projekt se zabývá reprogramováním gliových buněk na parvalbuminové interneurony v in vitro myším modelu upregulováním klíčových interneuronálních genů. Nově vzniklé parvalbuminové interneurony budou analyzovány metodou qPCR, imunocytochemie a patch-clamp.

Vliv transplantace mikrobioty na zánětlivou reakci zprostředkovanou mikrogliemi v ALS

Mgr. Monika Kubísková

2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je devastující neurodegenerativní onemocnění, které postihuje motorický systém pacientů a způsobuje ztrátu svalové kontroly, což vede k atrofii, ochrnutí a nakonec k respiračnímu selhání a smrti. Navzdory rozsáhlému výzkumnému úsilí chybí přesné informace o etiologii a patofyziologii, což ztěžuje nalezení léku. Jedním z charakteristických znaků patologie ALS je neurozánět, který zahrnuje aktivaci mikroglií v centrálním nervovém systému (CNS). Kromě toho se objevují důkazy, že ALS je spojena se změnami střevní mikrobioty a střevním zánětem, což naznačuje potenciální souvislost prostřednictvím osy střevo-mozek. Tato zjištění poukazují na transplantaci mikrobioty (FMT) jako terapeutický přístup k ALS.

Naším cílem je otestovat účinnost dvou protokolů FMT s průběžným hodnocením svalové síly, motorické koordinace a tělesné hmotnosti a sledováním délky života. Abychom zhodnotili, zda je zmírnění fenotypu ALS doprovázeno snížením zánětu, budeme imunohistochemicky analyzovat mozkové a míšní mikroglie, zároveň budeme analyzovat vzorky mozkomíšního moku z hlediska mikrobiálních metabolitů translokovaných ze střeva, neurotransmiterů, cytokinů a neurotrofických faktorů, abychom vyhodnotili rozsah zánětu. Dále se zaměříme na objasnění vlivu léčby FMT na funkci nervového systému na buněčné a molekulární úrovni, zejména aktivaci mikroglií v mozku a míše a její následný vliv na funkci a životaschopnost motorických neuronů a astrocytů. Imunohistochemie bude použita také k vyhodnocení příznivého účinku FMT na úbytek motorických neuronů. Předpokládáme, že léčba FMT má potenciál oddálit nástup příznaků, zlepšit motorické funkce a prodloužit dobu života díky snížení neurozánětu. Potvrzení této hypotézy by z FMT učinilo slibný terapeutický přístup k léčbě ALS a dalších onemocnění spojených s neurozánětem.

Funkce signalizace mTOR v NG2 gliích po ischemickém poškození mozku

Mgr. Natália Sirotová

Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova

Cévní mozková příhoda je jednou z nejčastějších příčin úmrtí a trvalého postižení na celém světě a dostupné léčebné postupy jsou značně omezené. Jedním z potenciálních terapeutických cílů je signální dráha mTOR, která moduluje řadu procesů souvisejících s rozvojem postischemického poškození. Navrhovaný projekt se zaměří na roli signální dráhy mTOR v NG2 gliích, buňkách s širokým diferenciačním potenciálem, u nichž je tato dráha pravděpodobně klíčová pro procesy jejich aktivace, migrace a diferenciace v různé buněčné typy. V akutní fázi mozkové ischemie tyto buňky migrují do místa poranění, proliferují a mohou dát vzniknout novým oligodendrocytům nebo astrocytům a podporovat angiogenezi.

Cílem tohoto projektu bude podrobně prozkoumat úlohu signální dráhy mTOR v těchto procesech a potvrdit ochranný účinek její modulace u buněk NG2 při ischemickém poškození mozku. Cévní mozková příhoda bude modelována na myších okluzí střední mozkové tepny. Změny exprese jednotlivých složek signální dráhy mTOR v NG2 gliích po ischemickém poškození budou hodnoceny transkriptomickou analýzou a k potvrzení změn exprese bude použita imunohistochemická analýza. Účinek specifické modulace dráhy mTOR v buňkách NG2 bude testován pomocí podmíněných myších modelů. Funkční změny v buňkách NG2 budou zkoumány pomocí metody patch-clamp a celkový funkční dopad pomocí behaviorálních testů.

Extracelulární váčky jako aktivátory Wnt/b-catenin signální dráhy po ischemickém poškození hematoencefalické bariéry

Mgr. Vojtěch Šprincl

2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova

Hematoencefalická bariéra (BBB) je komplexní buněčné rozhraní sloužící k oddělení centrálního nervové systému (CNS) od krevního zásobení, které kromě živin obsahuje neurotoxické látky a patogeny. Poškození BBB je součástí patofyziologických procesů řady poranění a onemocnění. Absence účinné léčby přispívající k obnově ochranné funkce BBB vede k sekundárnímu poškození nervové tkáně.

Aktivace Wnt/b-catenin signální dráhy po ischemii se v nedávné době ukázala jako slibný terapeutický přístup pro obnovu BBB integrity. Tato signální dráha je v embryogenezi aktivována neurálními prekurzory produkujícími Wnt glykoproteiny. Ty jsou přenášeny krevním řečištěm extracelulárními váčky (EVs). Terapeutický potenciál různých typů EVs nebo aktivace Wnt/b-catenin signální dráhy po poškození BBB byly v minulosti prokázány. Ne však společně. Cílem tohoto projektu je studium protektivního vlivu EVs odvozených od neurálních prekurzorů v kontextu poškození BBB a aktivaci Wnt/b-catenin signální dráhy. Sadou imunocytochemických barvení a western blotů budou sledovány změny těsných spojů mezi endoteliálními buňkami. Bude provedena RT-qPCR sledující miRNA uvnitř EVs a následné testování vlivu těchto miRNA na aktivaci Wnt/b-catenin signální dráhy.