Skip to the main content

About Us
News and Events
- News
- Events
Research
Study and Careers
Public and Media
- Media
- Popularisation of Science
Contacts

CZ
EN

Search

CZ
EN

Home Log In

Log In

After logging in, you will reach the secure internal website of the IEM CAS.

Do you need help?

Petr Caletka, M.Sc.

+420 725 797 600

petr.caletka@iem.cas.cz

User name Incorrect entry

Password Incorrect entry

Save password

Forgotten password

Footer

Stay in touch with us.

To get the latest information from the IEM CAS, please follow us on our social media.

+420 241 062 230
iem@iem.cas.cz
Vídeňská 1083, 142 00, Prague 4

Linkedin

Skip Instagram section

Follow Us on Instagram

iemcas

🇨🇿 Biomedicínským výzkumem k efektivní diagnostice a léčbě
🇬🇧 Biomedical research towards effective diagnosis and treatment

💡 Věděli jste, že…? Kolorektální karci

💡 Věděli jste, že…?

Kolorektální karcinom (CRC) neboli zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku patří mezi nejčastější druhy rakoviny. V roce 2024 se Česká republika nacházela mezi zeměmi s nejvyšší incidencí na světě (přibližně 7700 nových případů ročně), přičemž zhruba 3400 pacientů na toto onemocnění umírá. Incidence i mortalita jsou statisticky vyšší u mužů 👨 než u žen. 👩

Vznik tohoto nádoru je dlouhodobý proces, který často začíná tvorbou polypů a adenomů (nezhoubných výrůstků na sliznici), jež mohou přejít v rakovinu. 🧬 Časné stadium nádoru často nezpůsobuje jiné obtíže než malé krvácení do stolice 🩸, kterého si pacient nemusí všimnout. Právě proto se používají vyšetření na okultní krvácení, která pomáhají odhalit nemoc včas. Pokud je test pozitivní, následuje kolonoskopie – vyšetření, během kterého lze polypy snadno odstranit a tím výrazně snížit riziko vzniku zhoubného nádoru.

Pokročilejší nádor se může projevit nespecifickými zažívacími obtížemi nebo změnami ve vyprazdňování. 🚽 Nejzávažnější komplikací je tzv. ileózní stav – uzávěr střeva, který způsobuje bolestivé křeče, nafouknutí a často i zvracení. Tento stav vyžaduje urgentní chirurgickou léčbu. 🏥

Léčba CRC standardně spočívá v chirurgickém odstranění postižené části střeva a mízních uzlin. Podle potřeby následuje chemoterapie nebo cílená biologická léčba. 💊 V České republice je však CRC často odhalen až v pokročilých stádiích, což výrazně snižuje naději na úspěšnou léčbu. 😔

🇬🇧

💡 Did you know that...?

Colorectal cancer (CRC), or malignant tumours of the colon and rectum, is one of the most common types of cancer. In 2024, the Czech Republic was among the countries with the highest incidence in the world (approx. 7700 new cases per year), with approximately 3400 patients dying from the disease. Both incidence and mortality are statistically higher in men 👨 than in women. 👩

The development of this tumour is a long-term process that often begins with the formation of polyps and adenomas (benign growths on the mucous membrane), which can develop into cancer. 🧬

The screening is crucial – a test for occult blood in the stool, followed by a colonoscopy...

Full text 👉 FB/LI.

💉 Chemoterapie pomáhá prodlužovat život pac

💉 Chemoterapie pomáhá prodlužovat život pacientům s rakovinou tlustého střeva a konečníku, ale často s sebou nese závažné vedlejší účinky. Ty mohou výrazně zhoršit kvalitu života, někdy si vyžádají přerušení léčby a v krajních případech mohou být i život ohrožující. Proč ale někteří pacienti reagují na léky tak dramaticky, zatímco jiní je snášejí bez větších problémů? 🤔

Na tuto otázku hledá odpověď nová studie publikovaná v prestižním časopise 📑 British Journal of Pharmacology (IF 7,7). V krátké době jde již o druhou mezinárodní publikaci, na které se podílela také genetička 👩‍🔬 Veronika Vymetálková z ÚEM AV ČR. Cílem studie bylo najít genetické varianty, které by mohly pomoci předpovědět, u koho je vyšší riziko závažných nežádoucích účinků.

Výzkumný tým analyzoval genetickou informaci 163 pacientů, kteří během chemoterapie prodělali závažné vedlejší účinky (stupeň 3–4 dle mezinárodní škály), a porovnal je s genetickými daty 52 pacientů bez těchto komplikací. Pomocí metody celogenomového sekvenování objevil několik známých i dosud nepopsaných genetických změn, které by mohly souviset s toxicitou léčby. 🔬

🔍 Jedním z hlavních nálezů byla nová potenciálně riziková varianta v genu DPYD, který hraje významnou roli v metabolismu léčiv. Vědci a vědkyně také identifikovali 30 dalších vzácných mutací ve 14 genech, které by mohly ovlivňovat citlivost na chemoterapii, například ve vztahu k poškození nervů, kůže nebo srdce. ❤️ Zároveň objevili tři dosud nepopsané geny 🧬– ALDH9A1, FAM83A a EPX, které identifikovali jako možné kandidáty spojené s toxicitou léčby. 💡 Zajímavostí je také nález tzv. digenní dědičnosti, kdy kombinace variant ve dvou různých genech může společně zvyšovat riziko vedlejších účinků. Tyto objevy otevírají dveře k přesnějšímu a bezpečnějšímu přístupu k onkologické léčbě. 🏥

💬 „Rádi bychom přispěli k tomu, aby se genetické testování postupně stalo běžnou součástí plánování léčby. Informace o přítomnosti určitých genetických variant by v budoucnu mohly lékařům pomoci lépe přizpůsobit dávkování léčby, nebo případně zvolit vhodnější typ léčby,“ vysvětluje 👩‍🔬 Veronika Vymetálková, spoluautorka studie.

🇬🇧

English version 👉 FB/LI

🚗 Až budete stát v kolonách cestou z dovolen

🚗 Až budete stát v kolonách cestou z dovolené nebo do práce, pusťte si tuhle píseň a zkuste se na chvíli zamyslet: 🤔 Děláme opravdu dost pro ochranu ovzduší a životního prostředí? 🌍

🎶 Skladba PAREMPI Air Quality Anthem vznikla přímo v terénu během měřících kampaní ve Finsku. 🇫🇮 Za vznikem písně stojí výzkumníci 👨‍🔬 Petteri Marjanen a Hannu Kuutti z @tampereuni a @vttfinland, kteří využili reálné zvuky motorů a čerpadel. Autorem hudby i zpěvákem je 🎙️ Petteri Marjanen. Výsledkem je profesionální skladba (lyrický deník) kombinující prvky folku a popu s výrazným sdělením. Zachycuje každodenní realitu vědců v terénu, jejich osobní motivaci a naději na pozitivní změnu.

▶️ Poslechněte si píseň na YouTube:
bit.ly/4lMFxwp

🇬🇧

🚗 When you're stuck in traffic returning from vacation or on your way to/from work, play this song and think about it for a moment: 🤔 Are we really doing enough to protect the air and the environment? 🌍

🎶 The PAREMPI Air Quality Anthem was created during measurement campaigns in Finland. 🇫🇮 The song was written by researchers 👨‍🔬 Petteri Marjanen and Hannu Kuutti from @tampereuni and @vttfinland, who used authentic sounds of engines and pumps. The author of the music and singer is 🎙️ Petteri Marjanen. The result is a professional track combining elements of folk and pop with a powerful message. It captures the lyrical diary of the everyday reality of the scientists in this campaign, their personal motivation, and their hope for positive change.

▶️Listen to the song on YouTube:
bit.ly/4lMFxwp

#iemcas #parempi #project #airpollution #research #science

💡 Věděli jste, že…? Kolokalizace je pojem

💡 Věděli jste, že…?

Kolokalizace je pojem používaný především v mikroskopii a buněčné biologii. 🔬 Označuje situaci, kdy se dva (nebo více) fluorescenčně značené objekty v buňce nacházejí v těsné blízkosti – a jejich signály se tedy prostorově překrývají.

To může naznačovat, že:

👉 dvě molekuly (např. bílkoviny) spolu interagují,
👉 jsou součástí stejné buněčné struktury (např. organely),
👉 nebo že probíhá určitý biologický proces na konkrétním místě.

Jak se kolokalizace sleduje?

Pomocí molekulárně-biologických nebo chemických metod se k sledovaným proteinům připojí značky různých barev (např. červená a zelená). 🔴🟢 Pokud se následně na snímku z fluorescenčního mikroskopu objeví žlutá barva 🟡 (tedy kombinace červené a zelené), znamená to, že objekty se nacházejí v těsné blízkosti (tj. kolokalizace). Míru kolokalizace a její změny je následně možné přesně popsat pomocí pokročilých nástrojů, jako je například Kymolyzer (viz předchozí příspěvek). 😉

🇬🇧

💡 Did you know that…?

Colocalisation is a term used primarily in microscopy and cell biology. 🔬 It refers to a situation where two (or more) fluorescently labelled objects are located in close proximity to each other, and their signals therefore overlap spatially.

What does this mean?

👉 That two molecules (e.g. proteins) interact with each other.
👉 They are part of the same cell structure (e.g. organelles).
👉 That a certain biological process is taking place at a specific location.

How is colocalisation detected?

Using molecular biology or chemical methods, different colored dyes (e.g., red and green) 🔴🟢 are attached to the proteins being studied. If the yellow colour 🟡 (i.e., a combination of red and green) appears in the fluorescence microscope image, it means that the objects are in close proximity (i.e., colocalisation). The degree of colocalisation and its changes can then be accurately described using advanced tools such as Kymolyzer (see previous post). 😉

#iemcas #didyouknow #science #research

Follow on Instagram

About Us

Basic Information
Management and Structure
Annual Reports
HR Excellence in Research
Evaluation Report 2015–2019 (PDF)
International Mobility

Research

Microscopy Service Unit
Publications
Patents
Research Projects
Research Infrastructures
Commercialisation of R&D Outputs

Research Departments and Centres

Auditory Neuroscience
Cell Nucleus Plasticity
Cellular Neurophysiology
Developmental Biology
Functional Organization of Biomembranes

Neurochemistry
Neuroregeneration
Molecular Biology of Cancer
Tissue Engineering
Toxicology and Molecular Epidemiology
Centre for Reconstructive Neuroscience

This web development was funded by:

We are a proud holder of the awards:

Ethnic Friendly Employer

EN © 2023 Institute of Experimental Medicine of the CAS

Created by digihive – webdesign a PPC kampaně

The website was developed in accordance with WCAG 2.2

Accessibility is supervised by ACTUM digital

Set Reminder

Your email

How many days before the event do you want to be informed?

By submitting, you agree with the Privacy policy